Wi-Fi 6 je komerční název nového standardu IEEE 802.11ax, jehož příprava byly zahájena v květnu 2014 a finální schválení je naplánováno na leden 2020. Jedná se nástupce předchozích standardů IEEE 802.11ac (Wi-Fi 5) a IEEE 802.11n (Wi-Fi 4), které byly vydány v roce 2009, resp. 2003. Tato nejnovější generace Wi-Fi bude umožňovat vyšší přenosové rychlosti, efektivnější přidělování přenosové kapacity více zařízením připojeným k sítí, spolehlivější poskytování přenosové kapacity pro aplikace s vysokými nároky jako je streamované video a také lepší výdrž baterie díky efektivnějšímu řízení napájení.
Standard IEEE 802.11ax přináší oproti předchozímu standardu (IEEE 802.11ac) několik zásadních vylepšení, které se týkají např. MU-MIMO, tvarování vysílacího diagramu (beamforming), vyššího řádu modulačního schématu, efektivnějšího řízení přenosové kapacity či funkci BSS Coloring a TWT (Target Wake Time). Základní porovnání parametrů standardů 802.11ax a 802.11ac ukazuje tabulka 1.
Wi-Fi 6 bude poskytovat přenosové rychlosti přes 10 Gb/s, což je jen o 38 % více než Wi-Fi 5. Nicméně skutečným měřítkem je až čtyřnásobné zvýšení propustnosti, které bude umožňovat mnohem spolehlivější poskytování služeb a aplikací. To bude možně díky několika změnám na fyzické vrstvě jako využití vícenásobného přístupu s ortogonálním kmitočtovým dělením (OFDMA), MU-MIMO, kmitočtových pásem 2,4 i 5 GHz, či funkcí BSS Coloring a TWT.
OFDMA je jedním z nejdůležitějších vylepšení, protože zlepšuje konektivitu v oblastech s vysokými nároky na přenosovou kapacitu. To je možné, protože několik zařízení může využívat stejný rádiový kanál prostřednictvím rozvrhování dostupných prostředků v časové i kmitočtové oblasti (podobně jako u LTE). Díky se lze vyvarovat kolizím požadavků na přenos mezi různými zařízeními.
Technologie MU-MIMO umožňuje přístupovému bodu komunikovat s více zařízeními najednou, aby jim řekl, kdy mají zapnout a vypnout rádiový vysílač. Přístupový bod pro Wi-Fi 5 mohl rovněž komunikovat s více zařízeními najednou, ale tato zařízení nemohla současně reagovat. Nový standard bude mít významný dopad na využití Wi-Fi v komerčních budovách a dalších prostorech, kde se pohybuje mnoho osob, protože budou moci efektivněji využívat dostupnou přenosovou kapacitu a mít vyšší přenosové rychlosti.
Funkce BSS Coloring dovoluje omezit vzájemné rušení mezi rádiovými kanály různých rádiových buněk (Basic Service Set, BSS), tj. neefektivní opakované použití rádiových kanálů. Normálně se využívá metoda vícenásobného přístupu s nasloucháním nosné (CSMA), kdy přístupové body sledují, zda je rádiový kanál volný., Nicméně v prostředí s mnoha přístupovými body se účinnost metody CSMA snižuje, což má za následek rušení mezi uživateli. Standard 802.11ax tento problém řeší pomocí funkce BSS Coloring, kdy je do signálu Wi-Fi vkládán specifický identifikátor. Všechna zařízení, která budou tento identifikátor (barevný signál) přijímat, budou vědět, který systém BSS vysílá a jaká je úroveň signálu. Díky novému algoritmu použitému ve standardu 802.11ax lze pak výrazně optimalizovat proces určování, kdy vysílat a kdy nevysílat.
Funkce TWT umožňuje zvýšit životnost baterií ve smartpohonech a dalších přenosných zařízeních, protože zajišťuje přesnou synchronizaci a že budou vysílat pouze v případě komunikace s přístupovým bodem.
Nový standard IEEE 802.11ax představuje důležitý krok vpřed, zejména při řešení problémů s přetížením sítí Wi-Fi a v situacích, kdy tato technologie dosáhla nebo brzy dosáhne svých limitů. Wi-Fi Alliance očekává, že standard vydán koncem roku 2019 (plán IEEE udává leden 2020), a doporučuje, aby výrobci označovaly svá zařízení prostřednictvím certifikovaného loga „Wi-Fi 6“.
Většina výrobců už představila první směrovače s podporou Wi-Fi 6, i když samotný standard ještě není schválen. Pokud jde spotřební zařízení jako směrovače, smartphony, tablety a notebooky, ty budou časem automaticky dodávány s podporou Wi-Fi 6, např. Samsung Galaxy 10 už podporuje Wi-Fi 6. Pokud jde o poskytovatele služeb a majitele budov, ti budou muset síťová zařízení a hardware nejdříve modernizovat pro podporu nového protokolu, což bude nákladné a časově náročné. Určitě se to ale vyplatí, zejména v místech jako stadiony, letiště, nádraží či obchodní a kongresová centra, kde lze očekávat velký provoz.
Jaroslav Hrstka
