Evropa je pozadu v plánu Evropské komise na implementaci širokopásmové síťové architektury, která využívá optické vlákno. Pevné širokopásmové připojení (FBB) přenáší zhruba 90 % veškerého internetového provozu v Evropě. I přesto, že mobilní sítě 4G a 5G poutají více pozornosti, většina provozu probíhá nadále skrze FBB. Průměrné FBB připojení je 200 GB měsíčně, zatímco průměrné připojení k mobilní síti se pohybuje kolem 5 GB. Pro urychlení pokroku bude potřeba masivních investic.
Studie zaměřená na pokrytí optickým vláknem jakožto na strategickou infrastrukturu zkoumá současný stav přístupových sítí postavených na optickém vlákně napříč Evropou a na výzvy, které s sebou nese rozšiřování sítě. Zároveň vyzývá politiky k sestavení plánu, který by v následujících desetiletích umožnil vybudování kvalitní, vysoce výkonné síťové infrastruktury. Sami politici se shodují, že pro realizaci potenciálu sítí je třeba dlouhodobých koordinovaných investic.
Krize ukázala, jak klíčová je role optických vláken pro budoucnost Evropy. Přechod mnoha společností na práci z domova zvýšil poptávku po kvalitních službách širokopásmového připojení a zároveň zviditelnil závislost společnosti na tomto připojení. Vzhledem k tomu, že přibližně 90 % veškerého připojení napříč Evropou je realizováno v rámci pevného širokopásmového připojení, přechod na optické vlákno je nezbytným krokem k naplnění požadavků a očekávání gigabitové společnosti.
Evropa v současné době zaznamenává rychlý nárůst FTTP (Fiber-to-the-premises). Ty spotřebují méně energie a jsou šetrnější k životnímu prostředí. Ve srovnání s jinými širokopásmovými technologiemi dokáží uspořit až 60 % energie. Zároveň mají nízkou latenci, díky čemuž mohou být využity pro Wi-Fi 6 či 5G. „Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi EU v počtu připojení FTTP okolo 10 procent stojí téměř na úplném konci pomyslného žebříčku, zatímco země jako Španělsko, Portugalsko a Švédsko se s téměř stoprocentním pokrytím vyrovnají ekonomicky pokročilým asijským zemím jako jsou Singapur nebo Čína. Ty na optiku již nahlížejí jako na strategickou infrastrukturu a místní vlády do něj systematicky investují,“ říká Tomáš Kolder, tiskový mluvčí korporátní divize Huawei.
Studie uvádí, že evropské regulační orgány mají tendenci upřednostňovat podporu maloobchodní soutěže a nízké ceny na úkor dlouhodobých investic. V současné době sice vlády jednotlivých států zvyšují investice do optických vláken, toto ale pravděpodobně nebude stačit k dosažení cílů Evropské komise. Rychlému roll-outu totiž často brání striktní zákony týkající se plánování. Klíčem je proto nahlížení vládních orgánů na optické vlákno jako na strategickou infrastrukturu. Orgány by měly odstranit bariéry, které brání jeho implementaci, a nabídnout finanční dotace či úvěry tam, kde je potřeba. Představitelé zemí by dle studie měli též v zájmu budování prosperující digitální ekonomiky dbát na rozmanitost dodavatelů, operujících společností a služeb. V neposlední řadě je pak nutná koordinace operátorů a ITC společností v otázkách životního prostředí.
Evropský ústav pro telekomunikační normy (ETSI) oznámil vznik nové skupiny F5G Industry Specification Group, která se bude snažit přinést připojení skrze optiku nejen pro domácnosti, ale i pro průmysl a města.
Zdroj: Studie společnosti Analysys Mason pro společnost Huawei
