Budování sítí páté generace (5G) bez společnosti Huawei prodraží plánované investiční náklady v České republice o 11,7-37,7 mld. Kč. Rozšiřování využití 5G sítí dle řady analýz významně přispívá ke zvyšování tempa ekonomického růstu. Náklady zpožděného rozvoje a implementace vysokorychlostní elektronické komunikační sítě o každý jeden rok znamenají pro českou ekonomiku roční ztrátu v mezi 16,49 až 33,30 mld. Kč. To jsou některé ze závěrů aktuální studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). S budováním sítí nové generace se hovoří zejména v souvislosti s jejich bezpečností. Evropská komise k tomu nedávno vydala soubor opatření pro kybernetickou bezpečnost 5G sítí, tzv. EU toolbox on 5G Cybersecurity.
Omezování konkurence na trhu vysokorychlostního připojení v souvislosti s bezpečnostními riziky je spojeno s rizikem nárůstu investičních nákladů. „Je zcela racionální a zodpovědné analyzovat veškerá potencionální bezpečnostního rizika. Ovšem úvahy o případných restrikcích je také třeba chápat v kontextu ekonomických dopadů,“ říká Aleš Rod, ředitel výzkumu CETA. Případné vyloučení společnosti Huawei z výstavby 5G sítí a budování vysokorychlostního připojení, tedy vyřazení z konkurenčního boje, prodraží plánované investiční náklady přibližně o 11,7-37,7 mld. Kč. Ekvivalentem této částky je např. výstavba 4 krajských nemocnic, 500 nových mateřských škol nebo částky 10 tis. Kč navíc pro každého člověka pobírajícího starobní důchod, upozorňuje studie.
„Významný externí zásah do tržního prostředí, ve formě vyloučení jakékoliv společnosti ex-ante, omezuje zdravý konkurenční boj a může zásadně ovlivnit kýžený růst efektivity a následné snižovování nákladů v odvětví, které určují výši konečné ceny za služby a produkty,“ komentuje Aleš Rod. Potenciální zvýšení investičních nákladů ve Francii, Německu a Velké Británii, v případě vyloučení Huawei z výstavby 5G sítí, bylo v loňském roce analytiky z Oxford Economics odhadnuto v rozmezí 9-29 %.
Analytici CETA na základě studie doporučují podporovat zdravé konkurenční prostředí a minimalizovat tržní bariéry, nastavit efektivní dialog mezi všemi tržními hráči daného odvětví s regulátorem a podporovat rozvoj konektivity. „Česká republika by měla masivně investovat do digitální infrastruktury, vědy a výzkumu a rozvoje digitální gramotnosti. A teď je ten pravý okamžik,“ dodává Rod.
Skupina pro spolupráci EU v oblasti bezpečnosti sítí a informací (NIS Cooperation Group) vydala letos v lednu soubor nástrojů pro opatření ke zmírnění rizik, tzv. EU toolbox on 5G Cybersecurity. Jde o balíček doporučení, jakým oblastem zabezpečení je třeba na úrovni členských států věnovat pozornost při tvorbě vnitrostátní legislativy. Evropská komise vychází z předpokladu že legislativní rámec na úrovni členských států není aktuálně zcela srovnatelný, proto je zde snaha pro zavádění sítí 5G udržet kybernetickou bezpečnost na požadované jednotné úrovni.
Toolbox ve svém návodu předkládá jednotlivé oblasti, do kterých by měla být přijatá opatření na úrovni členských států promítnuta. „Legislativa České republiky je na zajištění kybernetické bezpečnosti již poměrně dobře vybavena, proto je dobře, že o opatřeních rozhoduje každý členský stát samostatně,“ říká advokát JUDr. Petr Toman z advokátní kanceláře Toman, Devátý a partneři.
Součástí 5G toolbox jsou kromě technických požadavků také tzv. netechnická, strategická kritéria, na které by se členské státy mohly při posuzování rizikovosti dodavatele soustředit. Mezi tato kritéria patří například silné propojení mezi dodavatelem a vládou dané třetí země, vlastnická struktura dodavatele, schopnost třetí země vyvíjet jakoukoli formu tlaku, a to i ve vztahu k místu výroby zařízení, schopnost dodavatele zajistit dodávky či celková kvalita produktů a postupy kybernetické bezpečnosti dodavatele. „Dodavatel může jen velmi těžko ovlivnit právní předpisy země svého původu, navíc je povinen dodržovat zákony země, kde působí, proto by takové opatření mohlo být diskriminační. Je nezbytné se soustředit na rovné a férové principy hospodářské soutěže a postupovat na základě prokazatelných a objektivních konkrétních důvodů, vztahujících se k přímo posuzované technologii, nikoli obecně k výrobkům určitého výrobce,“ upřesňuje Petr Toman.
