Internet může do domácností, institucí, firem, kanceláří a různých organizací proudit všemi možnými způsoby. Data mohou například proudit bezdrátově vzduchem, pod zemí skrz optické kabely, ale existuje ještě jeden – poměrně kuriózní, ale spolehlivý a efektivní způsob, kterým je vedení internetu přes kanalizaci.

Jak to vypadá, když data proudí cestou, kterou obvykle putují zcela jiné věci (tzv. „černá voda“)? Kde se vlastně „kanalizační internet“ zrodil, jaké má výhody, a jak vypadá jeho budoucnost?

Hned v úvodu článku se jistě hodí uvést na pravou míru jistě zajímavý, ale tak trochu zavádějící titulek. Internet kanalizací rozhodně neputuje trubkami, jako třeba odpad, ale klasickými optickými kabely. Internet přes optiku má řadu výhod, a je tedy pochopitelné, že bude možné jej kromě tradiční podzemní cesty vést tak trochu netradičně kanalizací. Možná vás překvapí, že stejně jako řada jiných skvělých a užitečných vynálezů je i vedení optického internetu kanalizací vlastně tuzemskou záležitostí, byť částečně vychází ze staršího švýcarského patentu. Příslušný návrh instalace si totiž před několika lety nechal patentovat Michal Najman ze společnosti za200.cz s.r.o., která se zabývá poskytováním internetových a telekomunikačních služeb v oblasti severní Moravy.

V úvodu článku jsme zmiňovali různé druhy internetového připojení. Tato pestrost je velice důležitá, protože do každé oblasti se hodí jiný druh připojení. Zatímco někde je ideálním řešením bezdrát, jinde jsou mnohem výhodnější optické kabely. Optický internet, vedený potrubím, má potenciál uplatnění například v menších obcích, ve kterých z různých důvodů nestačí klasická Wi-Fi, a pokládka optické sítě tradiční cestou – tedy kopáním – nepřipadá z jakýchkoliv důvodů v úvahu. Instalace „kanalizačního internetu“ vypadá velmi zajímavě, je ale také efektivní a relativně rychlá.

S využitím nejnovějších technologií byli pro tyto účely sestaveny specializovaní roboti. Tito roboti prochází potrubím, ve kterém provádí pokládku optických kabelů. Nejmenší roboti dokáží projít trubkami, jejichž průměr činí minimálně patnáct centimetrů. Rozhodně si na místě tohoto robota nepředstavujte neforemnou a nepohyblivou krabici, která si nedokáže poradit s jinou než s rovnou trubkou. Roboti, využíváni k pokládce optických kabelů, jsou navrženy, aby bez problémů byli schopni projíždět jakkoli zahnutými trubkami. To ale rozhodně neznamená, že se do pokládky může pustit kdekoliv a kdykoliv – před samotnou instalací je samozřejmě zapotřebí provést patřičné přípravy. Ze všeho nejdříve se kanalizace ucpe za pomoci speciální nafukovací zátky, a poté je pomocí tlakového čištění důkladně zbavena veškerých nečistot. Jakmile je vše připraveno, je možné vyslat robota, který nejprve po celé trase instaluje speciální spony (které si rovněž nechal Michal Najman patentovat), do kterých je dalším robotem uchycena chránička. Touto chráničkou pak již putuje samotný optický kabel. Vzhledem ke způsobu vedení a uložení celého systému je zapotřebí, aby vše bylo dostatečně odolné a mělo co nejdelší výdrž, proto byly veškeré materiály voleny s největší pečlivostí. Trvanlivost tohoto systému je vypočítána na úctyhodných padesát let.

U projektů tohoto typu je jasné, že od patentů přes zkoušení až po finální realizaci a masovější rozšíření uplyne delší doba. První oblastí, kde se internet v kanalizaci zkouší v „ostré“ kanalizaci je obec Ludgeřovice v ulici „U kapličky“.

Stejně jako první batolecí krůčky jsou velmi nejisté, i náš projekt se letos v únoru velmi „neohrabaně“ posunul, a to tím, že jsme technologií „vedení optického kabelu v kanalizaci “ připojili prvního komerčního zákazníka. Nám nešlo o ekonomiku (odhad návratnosti byl v řádů desítek tisíc let), ale hlavně o ujištění se, že jdeme technologicky správnou cestou. Prostě že to jde 🙂

Během léta jsme připojili další zákazníky a získali jsme první zkušenosti s ostrým „provozem“ v reálné kanalizaci. Začnu asi tím nejdůležitějším – nejstarší prvky technologie jsou v kanalizaci již přes rok a nedělají „kanalizačnímu provozu“ žádný problém, můžeme konstatovat, že technologie jako taková funguje. Problematičtější je kooperace s vlastníky pozemků.

Někteří vlastníci nevědí, že kanalizační šachtici na hranici pozemku mají, někteří ví, že šachtici někde mají, ale neví přesně kde. Získanými zkušenostmi jsme dospěli k názoru, že základem

všeho je správný průzkum prostředí, proto jsme si koupili inspekčního robota se satelitní kamerou. „Satelitní“ neznamená ovládán satelitem nad námi, jak se mnozí domnívají, ale název je odvozen od vypuštění satelitu (kamery) do přípojky v místě odbočky (tělo robota zůstává v hlavním řadu). Pokud potřebujeme fyzicky najít pozici kamery (zasypanou šachtici), použijeme vyhledávač (hovorově „pípák“). Náš „pípák“ ovšem nepípá, zobrazuje šipku ukazující směr kam máte jít. Jakmile dojdete nad robota, zobrazí se obdélníček ukazující směr kamery. Takto umíme nalézt pozici zasypané přípojky v řádu jednotek minut. Většinou když místo najdeme, slyšíme od vlastníků něco ve smyslu „jo, vlastně jo, tam něco bylo, ale hyzdilo to zahradu, tak jsme to zasypali….“.

Velkým přínosem naší technologie je i její „CO2“ stopa. Odpadá většina prací spojených s užitím strojů se spalovacím motorem jako je kopání, zához, asfaltování, není třeba odvážet vykopanou hlínu, není potřeba služeb geodeta ani dalších jiných režií spojených s tradičním způsobem výstavby optické sítě. My ráno přijedeme a odpoledne odjíždíme od hotového úseku.

Aby celý projekt měl i ekonomiku, udělali jsme další krůčky v úpravách robotů. Navázali jsme spolupráci s ryze českým výrobcem inspekčních kamer – firmou Zikmund electronics. Základem bezproblémového pohybu robota v řadu je, aby byla jeho kola synchronizována s navijákem kabelu. Pan Zikmund nám nabídl více než 30-leté zkušenost v této oblasti. Vyrábí pro nás speciálně upravený naviják a pohonnou jednotku, jak často říkám, „mašinku a naviják“. My si za „mašinku“ připojíme své „vagonky“ – roboty. Nemusíme se věnovat vývoji vymyšleného, osvědčeného a funkčního řešení, soustředíme se pouze na naše „vagonky“. Např. zapojením vagonků určených pro instalaci spon za „mašinku“ vytvoříme vláček, kterým nainstalujeme spony. Zapojením vagonků určených pro zacvaknutí chráničky sestavíme vláček, kterým zacvakneme chráničku do spon.

Termín dodání navijáku a pohonné jednotky je na přelomu srpna/září. Prozatím instalujeme s prototypy. Přesto jsme již dosáhli pokroku a zkrátili jsme dobu instalace jednoho úseku řadu z původních mnoha dnů na dva dny. První den nainstalujeme spony a druhý den zacvakneme chráničku. Jde o obrovský pokrok, protože právě ekonomika je motor všeho. Nejdražší jsou přípravné práce (dočasné zacpání a vyčištění kanalizace), které „ukrojí“ průměrně 2 hodiny. Když si přičtete hodinu na dopravu do místa instalace, počáteční rozbalení a závěrečné sbalení našeho „nádobíčka“ a dopravu zpět, zbývá vám pro reálný výkon přibližně 5 hodin. Proto se každá ušetřená minuta počítá a zvládnout vše za den je cesta k efektivitě.

Po ukončení práce v řádu se provádějí práce v přípojkách. Do každé přípojky se instalují v metrových rozestupech spony. Původní robot instaloval jednu sponu řádově hodinu, což představuje nainstalování cca 4m vedení denně (včetně „inicializační“ režie). Nový robot zvládne instalaci za několik minut, takže práce v jedné přípojce (včetně vyčištění a dalších přípravných prací) nám nyní zabere přibližně půl dne. Následují přípravné práce s chráničkou a nakonec její zacvaknutí do držáků. I zde původně několikadenní práce zvládáme během půl dne.

Na závěr se instaluje do kanalizační šachty držák rezervy optického kabelu a držák optické spojky, kde se „vyvaří“ (spojí) optické kabely. Kabelová rezerva musí být dostatečně dlouhá, aby bylo možné si svařování vláken přenést do dodávky nad kanalizační šachtou.

Naším cílem je zvládnout nainstalovat jeden úsek (řad a přípojky) za den ve 4 lidech. Jsem si vědom, že ještě bude potřeba roboty upravit, aby dosáhli vytyčeného cíle, ale již vidím světlo na konci tunelu. Prostě víme, že jdeme správnou cestou – a to je to hlavní.

V následujících dnech budeme zkoušet deinstalaci chráničky a spon v ostrém provozu, abychom je dokázali nejen instalovat, ale také sundat pro případ nějakých servisních prací provozovatelem kanalizace.

Zda se nám to povede, ale i další informace o novinkách v telekomunikacích si můžete přijít vyslechnout na konferenci KKTS Plzeň 2022. Zde budeme mít venkovní prezentaci, kde bude možné vyzkoušet si i odolnost spon vůči tlakovému čištění. Přivezeme průhledné potrubí, v něm nainstalovány spony a vy můžete tlakem 220 bar zkusit sponu sundat. Při běžném tlakovém čištění je tlak vody rozdělen do 7 paprsků, my pomoci nádstavce na vapku nasměrujeme všech 7 paprsků do jednoho. Nabízíme láhev Božkova tomu, kdo sponu sundá. 🙂