Světy mobilních buňkových sítí a WiFi si ve vzájemném vztahu doposud vždy udržovaly nezávislost. Osobně už ani nevím, kolikrát jsem slyšel o konvergenci vyložení, integraci a komplementarity technologií.
A jako je skutečnost? Zavádění a prodej v určitých tržních segmentech byl primárně určován třemi faktory, a to maximálním vyzařovaným výkonem, využitím licencovaných a nelicencovaných kmitočtů (které jsou spojeny dvěma koncepty) a podporou mobility (statická, nomádská, plná mobilita). Bez ohledu na různé specifické případy a aplikace se WiFi v podstatě stala standardní technologií pro přístup na krátkou vzdálenost, poskytují (nyní) velmi vysoké přenosové rychlosti pro každého. Naproti tomu 4G – a budoucí 5G – jsou považovány za mobilní technologie pro zajištění pokrytí rozsáhlých oblastí, která je dostupná pouze provozovatelům s přístupem k licencovaným kmitočtům.
Proč je nyní konvergence tak populárním tématem? Existují aplikace pro pokrytí lokalit s vysokou hustotou, kde kapacita buňkové sítě vyžaduje velmi přesný design. Například stadiony, kde využití WiFi vyžaduje a vyžadují velmi malé rádiové buňky a silné směrové antény. To pak dovoluje propustnost pro podporu aplikací, jako je streamování videa na tisíce zařízení, koncentrované na několika stovkách metrů čtverečních. Kromě toho MVNO pokrývající velké geografické oblasti, které nemají přístup k licencovanému spektru, využily WiFi pro poskytování datového a hlasového přístupu (díky WiFi volání) a platily poplatky své MNO pouze v nezbytně nutných případech.
Přestože tyto technologie již prokázaly efektivní a bezproblémovou konvergenci (např. Passpoint), reálné využívání je zatím stále poměrně omezené. Důvodem je, že technologie 4G těží především z obrovských investic do průmyslu a lukrativní tržní příležitosti jsou zaměřeny hlavně na buňkové technologie. Není tedy náhoda, že nejlepší příklady „konvergence“ byly realizovány na straně zařízení, nikoli na straně sítě. Konkrétně všechny moderní smartphony mohou bez problému WiFi a buňkovými sítěmi, a to tak, že automaticky vyberou nejlepší připojení (Always Best Connected).
Pokud jde o 5G, i zde jsou vydávány obrovské investice (odhaduje se, že dokonce o řád vyšší, nežli v případě 4G) na podporu technologie, která nabízí velmi vysokou propustnost, velmi nízkou latenci a některé nové funkce na podporu IoT, VR, automobilových a podnikových aplikací. Sítě 5G přináší koncept spojený s virtualizací sítí (network slicing), který využívá NFV, SDN a cloud. Jednou z potenciálních aplikací by bylo „outsourcovat“ zavádění LAN prostřednictvím vzdáleného poskytování přes 5G síť. Proč tedy investovat do podnikové strukturované kabeláže a rádiové LAN, když vše lze nabídnout prostřednictvím 5G? To je zajímavá otázka, ale je zde několik otazníků:
– Současné technologie WLAN, např. WiFi 6 a multi-gigabitová konektivita, již nabízejí výkonnost, kterou většina buňkových sítí v krátkodobém horizontu nedosahuje. Výhody WLAN budou dále posíleny o využití kmitočtového pásma 6 GHz v několika regionech v letech 2020 a 2021.
– Z hlediska úspor CAPEX je penetrace venkovních a vnitřních rádiových systémů optimální jen pro velmi málo případů, navíc budou vyžadovány investice do vestavěných rádiových systémů, a to i pro 5G.
– LAN byla historicky vnímána jako fyzická doména pod kontrolou místních pracovníků. Je trh skutečně připraven na outsourcing?
– Jak budou připojena různá zařízení jako servery, tiskárny a telefony, které nemají mobilní připojení? Budou náklady na vestavění rádiového modulu 5G NR do těchto zařízení proveditelné? A je takový přístup udržitelný i v rozvojových zemích, zejména s ohledem na nízké náklady na WiFi?
V současné době a v dohledné budoucnosti je obtížné se takový scénář představit. Nežli však budou technologie 5G široce zavedeny budou se aplikace WiFi i nadále vyvíjet rychleji. Je pravděpodobné, že uvidíme dostupnost 6 GHz a možná i WiFi 7 před zavedením 5G v masovém a globálním měřítku. Kromě toho je třeba také zdůraznit, že technologie WiFi již zahrnuje funkce, jako jsou NFV, multitenancy, SDN a segmentaci zdrojů.
Možná lepší porozumění budoucí konvergenci zařízení umožní využívat to nejlepšího z obou světů: maximální dosah a propustnost i nízkou latenci. Jednoduše řečeno 5G nebude ohrožovat WiFi a stejně tak WiFi 6 neohrozí 5G. Spíše lze očekávat doplňkové a paralelní konvergence.
Massimo Mazzeo, CommScope
Zdroj: RCRWireless
Obrázek: Freepik