Vývoj standardu 6G vstupuje do konkrétnější fáze. Na plenárním zasedání 3GPP RAN v Singapuru v červnu 2026 posunul obor kupředu několik klíčových studovaných oblastí a finalizoval časový harmonogram pro Release 21 — první vydání, u něhož se očekává, že 6G definuje. Základ 6G je přitom položen a staví přímo na 5G. Inovace se uplatňují uvážlivě, se zaměřením na cílená vylepšení tam, kde lze prokázat měřitelné přínosy, spíše než na plošné vynalézání rádiového rozhraní znovu.
Jak 6G staví na 5G
Charakteristickým rysem dosavadní standardizace 6G je, že mnohá jádrová technologická rozhodnutí padla dříve, než si někteří možná uvědomují. Během studijní fáze v roce 2025 dosáhla skupina 3GPP RAN1 shody na základních prvcích rádiového rozhraní 6G, a to sérií raných dohod, zejména na zasedáních v srpnu a říjnu 2025, kde byla přijata úvodní rozhodnutí ohledně tvaru vlny, modulace, struktury rámce a kanálového kódování. V centru těchto diskusí stál konzistentní princip: zachovat osvědčené technologie 5G a rozšiřovat je pouze tam, kde lze prokázat měřitelné zisky v oblasti systémové efektivity (spektrální, energetické) a uživatelské zkušenosti (pokrytí, energetická a plošná efektivita).
To se odráží v několika základních oblastech: u tvaru vlny pokračuje CP-OFDM a DFT-s-OFDM jako výchozí řešení pro downlink i uplink; u modulace se přenášejí struktury konstelací z 5G NR, přičemž se studují vyšší řády a tvarování; u struktury rámce a numerologie se opětovně využívá slotový rámec 5G NR a škálovatelná numerologie; a u kanálového kódování pokračuje LDPC (pro data) a polární kódování (pro řízení) coby jádrový rámec. Tato kontinuita na úrovni konektivity přitom neomezuje širší dopad 6G. Systém je navrhován tak, aby fungoval společně s pokroky v oblastech jako AI a distribuované výpočty, přičemž energetická efektivita sítí i zařízení je přítomna ve všech návrhových diskusích.
Jednou z oblastí, kde 6G smysluplně rozšiřuje základ 5G, je uplinkový přenos. V 5G byl DFT-s-OFDM, uplinková vlna optimalizovaná pro energetickou účinnost, omezen na jednovrstvý přenos. V 6G se rozšiřuje na podporu vícevrstvého přenosu, a to až na dvě vrstvy v uplinku. To zařízením umožňuje přenášet vyšší datové rychlosti při zachování výhod energetické účinnosti DFT-s-OFDM, což je relevantní zejména pro zlepšení pokrytí uplinku a podporu aplikací generujících více dat. Dalším významným bodem shody je šířka kanálu, zejména pro nové spektrum kolem pásma 7 GHz. Pro 6G se 3GPP sjednotil na šířce kanálu až 400 MHz z pohledu sítě (downlink i uplink) a až 400 MHz (downlink) a 200 MHz (uplink) z pohledu zařízení. To představuje výrazný nárůst oproti typickým nasazením 5G ve středním pásmu, která využívají kanály o šířce 100 MHz.
Roadmapa je nyní definována
Hlavním výsledkem červnového zasedání byla dohoda na harmonogramu Release 21. V březnu 2027 se očekává schválení pracovní položky 6G definující rozsah 6G Radia (6GR). Na konci roku 2028 mají přijít funkční zmrazení pro fyzickou vrstvu (v září) a návrh protokolu (v prosinci). V březnu 2029 pak finální zmrazení ASN.1 označí dokončení prvního vydání 6G. Tyto milníky určují, kdy se technický návrh klíčových funkcí uzamkne a kdy se implementační cíle napříč ekosystémem ustálí. Zároveň poskytují jasnější časový plán pro vývoj zařízení: rané směřování funkcí bude čím dál konkrétnější v letech 2027 až 2028, přičemž požadavky se z velké části ustálí po funkčních zmrazeních a finalizují se se zmrazením specifikace v roce 2029.
Opakujícím se tématem červnových diskusí bylo, jak se 6G zavede v praxi, zejména vyvážení mezi softwarovými aktualizacemi a novými hardwarovými požadavky. Z pohledu operátora je schopnost nasadit 6G prostřednictvím softwarových aktualizací na stávající infrastruktuře dobře srozumitelným a žádoucím cílem pro existující frekvenční pásma. Zároveň se však uznává, že plné využití potenciálu 6G bude vyžadovat hardwarový vývoj. To platí především pro nová spektrální pásma, například kolem 7 GHz, která vyžadují nové návrhy vysokofrekvenční části a podpůrné hardwarové schopnosti.
Zatímco základ 6G je nyní dobře ustaven, několik oblastí zůstává v aktivním studiu — právě ty nejspíše určí, jak daleko 6G nakonec přesáhne 5G. Jde o míru zlepšení spektrální efektivity, kompromisy mezi výkonem a složitostí implementace a rozsah vylepšení nad rámec základu 5G. Dalším významným kontrolním bodem bude zářijové plenární zasedání RAN, kde se očekává definitivní závěr u některých zbývajících studijních položek, zejména v oblasti modulace a migrace z 5G na 6G. Červnové zasedání sice 6G nefinalizovalo, avšak výrazně vyjasnilo jeho směřování: základ postavený na osvědčených technologiích 5G je již na místě, roadmapa ke specifikaci je definována a oblasti, kde vzniknou smysluplná vylepšení, se stávají zřetelnějšími.
Zdroj: rcrwireless.com
