Provedení vnitřních instalací sítí elektronických komunikací pomocí optických vláken vytváří základ pro dlouhodobě udržitelné řešení vysokorychlostního přístupu k Internetu v bytových domech. Takto provedené rozvody umožňují přímé napojení na optickou přístupovou síť a společně vytváří sítě typu FTTH (optická přístupová síť se zakončením optického vlákna v bytě účastníka).

Pokud není vnitřní rozvod budován konkrétním provozovatelem služeb elektronických komunikací (operátorem), je vhodné návrh rozvodu koncipovat s ohledem na připojení vnitřních rozvodů bytového domu více operátory, tedy umožnit sdílení rozvodu na úrovni přístupového bodu budovy tzv. AP (Access Point), který je rozhraním optických přístupových sítí různých operátorů a optické kabeláže budovy.

Architektura vnitřních rozvodů

Minimálním požadavkem sítě umožňující zavedení vysokorychlostního přístupu k Internetu je instalace jednoho optického vlákna mezi optickou účastnickou zásuvkou (Optic Termination Outlet, OTO) a přístupovým bodem budovy (AP). Toto provedení se nazývá „Jednovláknová architektura rozvodů“ (Singlemode Fiber Adapter, SFA).

„Vícevláknová architektura rozvodů“ (Multimode Fiber Adapter, MFA), tedy instalace více vláken mezi OTO a AP, je druhou možností. Základní výhodou MFA je příprava rezervní kapacity vláken pro ostatní typy služeb, které je možno okamžitě nebo v blízké budoucnosti napojit na optickou síť (např. základnové stanice mobilní sítě 4G a 5G, Internet věcí, řízení systémů inteligentní budovy, on-line dálkové odečty energií, zabezpečovací a kamerové systémy). Vlastní topologie vedení optických kabelů je dále ovlivněna počtem bytových jednotek a jejich rozložením v budově. Obr. 1 znázorňuje typické řešení rozvodu v bytovém domě.

Mezi OTO a AP jsou dále umístěny patrové rozvaděče (Floor Distributor, FD), které slouží k propojení vertikálního optického kabelu propojující jednotlivé AP a FD na horizontální kabeláž propojující příslušný FD a OTO.

Umístění a provedení přístupového bodu AP

Přístupový bod AP je uzlem budovy, kde jsou ukončena všechna vlákna ukončená v jednotlivých bytech. Typicky se jedná o rozvaděč umístěný v prostoru přízemí nebo suterénu objektu v samostatné technologické místnosti. Prostor umístění AP je zároveň propojen pomocí vnějšího kabelu nebo ochranné trubky na vnější kabelové trasy elektronických komunikací. Obdobně je nezbytné zabezpečit propojení střechy budovy a AP např. pro napojení mobilní základnové stanice.

AP tvoří demarkační místo, ve kterém jsou definovány odpovědnosti jednotlivých subjektů – vlastníka vnitřních rozvodů a poskytovatelů služeb elektronických komunikací. Zároveň tvoří flexibilní uzel, kde lze efektivně propojovat vlákna od zákazníků s vlákny jednotlivých provozovatelů.

Jednotlivé části AP mohou být integrovány do jednoho rozvaděče (MODB řešení) nebo se jedná o umístění samostatných rozvaděčů v prostoru AP. Příkladem vhodného řešení je řada rozvaděčů BUDI od firmy CommScope, vyráběné v různých provedeních dle požadavků investorů. První varianta je navržena pro provádění svárů optických vláken v kazetách (obr. 2), druhé řešení kombinuje provádění svárů a propojování konektorů (obr. 3). Třetí variantou je forma stavebnice, kde se všechny části sítě propojují konektory (obr. 4).

Umístění a provedení patrových rozvaděčů FD

Rozvaděč FD je podružným rozvaděčem budovy, ve kterém jsou propojeny svárem nebo konektorem vlákna horizontálního kabelu DCa (Drop Cable) ukončená v jednotlivých bytech na vlákna kabelu vertikálního vedení RCa (Riser Cable). Typicky se jedná o jednoduchý rozvaděč umístěný v prostoru chodby objektu, který sdružuje DCa kabely z jednoho nebo více podlaží. Proti neoprávněnému vniknutí je rozvaděč chráněn primárně polohou, tedy umístěním pod strop chodby nebo do vymezeného prostoru pro stoupací vedení. Tyto patrové rozvaděče jsou také konfigurovány dle požadavků investora. Opět je možné konektorové řešení (např. rozvaděč IFDB od firmy CommScope – obr. 5) nebo provařovací řešení (např. BE-BOX 12 od firmy ACOME – obr. 6).

Umístění a provedení účastnické zásuvky OTO

Koncovým bodem vnitřního rozvodu je OTO – optická zásuvka vybavená optickým konektorem. Zásuvka se umisťuje uvnitř bytové jednotky s ohledem na její půdorys, nejlépe v chráněném prostoru v blízkosti vstupu do bytu. Aktivace služby širokopásmového přístupu k Internetu se provede propojovací optickou šňůrou (patchcordem), kterým se propojí např. WiFi router zákazníka a OTO. Provedení OTO pro MFA vícevláknové řešení (zde dvě optická vlákna) je na obr. 7.

Umístění a provedení vnitřní kabeláže

Vlastní způsob provedení vnitřní kabeláže může být vzhledem ke konstrukci budov velmi různorodý. V praxi typicky nastávají dva případy. Budova má definovaný prostor pro stoupací vedení vertikálních tras – tzv. „stoupačku“, a optický kabel je možno instalovat přímo na rošty a výložníky tohoto prostoru. Druhou variantou je výstavba nové trasy pomocí kabelových lišt, kam se následně umístí optický kabel.

Současná řešení jsou stále častěji navrhována a budována za pomocí tzv. RISER kabelů, což je kabel moderní konstrukce, který umožňuje jednoduše vyjmout optická vlákna nebo svazky optických vláken v příslušném patře budovy a přes patrový rozvaděč FD (Floor Distributor) odbočit k jednotlivým bytům (přípojným místům).

Výhodou řešení pomocí RISER kabelů je minimalizace zásahů do konstrukce stavby a času provádění stavebních činností, které souvisí se subtilní konstrukcí tohoto typu kabelů, kdy vnější průměr kabelového pláště je standardně okolo 10mm a v provedení kabelových svazků není problém z jednoho kabelu připojit 144 přípojných míst. Konstrukce RISER kabelu (obr. 8) a způsob vybočení vláken je patrný z obrázků níže.

Riser kabely představují revoluční řešení pro montáž, kdy odpadá nutnost umisťovat u FD rozvaděčů na patře kabelové rezervy (v porovnáni se standardní konstrukcí kabelu). Další výhodou konstrukce kabelu je rychlý přístup k jakémukoliv vláknu v kabelu do 1 minuty. Postup přípravy je patrný z následujících obrázků, kdy pomocí jednoho speciálního nástroje vyřízneme „okno“ v kabelovém plášti (obr. 9) a po instalaci patrového rozvaděče vyjme a uloží požadovaný počet vláken (obr. 10).

Minimální kapacitní dimenzování je počet bytů a 10% rezerva v případě jednovláknové SFA. Pro vícevláknové MFA řešení je to více než dvojnásobek SFA, dle požadavků investora.

RISER kabely použité uvnitř budovy musí odpovídat příslušné CPR klasifikaci na požární odolnost dle nařízení 2016/365/EU, které je závazné od 1. července 2017. Požadavky protipožární ochrany budov musí být vždy respektovány a všechny prvky umisťované v souvislosti s realizací vnitřních rozvodů musí mít „Prohlášení o vlastnostech – DoP“, které uvádí nejdůležitější vlastnosti kabelů v jednotném evropském formátu, a tím umožní posouzení použitelnosti daného kabelu v konkrétní budově (prostoru budovy).

Řešení na bázi RISER kabelů vyhovují současným trendům pro budování vnitřní rozvodů v bytových domech a přináší investorům efektivní produkty jak z pohledu ceny, kvality, flexibility a udržitelnosti.

Autor: David Pollák, Business Development Manager, Raycom s.r.o.

Zdroj: Obr. 1